Příjem žádostí a dalších podání

Domů / Úřad obce / Povinné informace / Příjem žádostí a dalších podání


Příjem žádostí a dalších podání

Žádosti a další podání občanů jsou vyřizovány obecním úřadem kraje podle věcné příslušnosti k dané problematice. Podání jsou přijímána na podatelně Obecního úřadu), případně v úředních hodinách.

Adresa pro příjem podání poštou: Obec Střelná, Střelná 38, 756 12 Horní Lideč

Adresa pro příjem elektronickou poštou: obec.strelna@volny.cz

 

Při vyřizování žádostí, stížností, peticí, či jiných podání občanů se zaměstnanci obecního úřadu řídí  těmito postupy:

Vyřizování podání ve správním řízení

Obecná ustanovení:

Obecným právním předpisem upravujícím správní řízení je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého postupují starosta, místostarosta a zaměstnanci obecního úřadu, pokud rozhodují o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.

Zahájení řízení:

Řízení o žádosti účastníka je zahájeno dnem, kdy bylo podání účastníka doručeno obecního úřadu (pokud je orgánem příslušným ve věci rozhodnout).

Podání:

Podání účastníka řízení může být učiněno:

–          písemně (poštou, faxem)

–          ústně do protokolu

–          v elektronické podobě.

Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Zvláštní předpisy mohou stanovit jeho další případné náležitosti.

Podání se činí u orgánu, který je věcně a místně příslušný pro jeho vyřízení. Je-li podání doručeno orgánu, který není příslušný k jeho vyřízení, je povinen toto podání neprodleně postoupit orgánu příslušnému a účastníka řízení o tomto úkonu uvědomit.

Pokud o to účastník řízení požádá, musí mu být přijetí podání potvrzeno. Tím není dotčeno automatické potvrzení doručení podání na adresu elektronické podatelny či do datové schránky kraje dle vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.

Průběh řízení:

Správní orgán je povinen spolehlivě zjistit stav věci. Za tím účelem si může opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí, jako například podání, návrhy a vyjádření účastníků řízení, důkazy (např. výslechy svědků, znalecké posudky, listiny, ohledání) a čestná prohlášení. Po zhodnocení všech zjištěných skutečností vydá správní orgán ve věci rozhodnutí.

Vydání rozhodnutí:

Rozhodnutí musí být vydáno v souladu s platnými právními předpisy a musí obsahovat předepsané náležitosti – výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Rozhodnutí musí být účastníkovi řízení oznámeno doručením písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí nebo ústním vyhlášením (jen tehdy, pokud se vzdá práva na doručení písemného vyhotovení, případně pokud tak stanoví zákon).

Lhůta pro rozhodnutí:

V jednoduchých věcech rozhodne správní orgán bezodkladně. V ostatních případech, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, rozhodne správní orgán do 30 dnů od zahájení řízení, ve složitých případech do 60 dnů. Pokud není možné rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit pouze odvolací orgán.

Odvolací řízení:

Proti rozhodnutí správního orgánu má účastník řízení (nebo jeho opatrovník či zmocněnec) právo podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Poučení o způsobu podání odvolání je nedílnou součástí každého správního rozhodnutí.

Obecně platí, že odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, odvolání se podává ve lhůtě do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí a takto podané odvolání má odkladný účinek (pokud jej nevylučuje zákon nebo jej nevyloučí samotný správní orgán).

Vyřizování stížností

Obecná ustanovení:

Za stížnost je považováno písemné či ústní podání, které vyjadřuje nespokojenost s činností kraje a s činností jím zřízených či založených subjektů nebo se obrací na obec ve věci ochrany oprávněného zájmu. Podání může učinit fyzická i právnická osoba.

Postup pro přijímání, projednávání a vyřizování stížností se řídí příslušnou směrnicí.

Způsob podání stížnosti:

Stížnost je možné podat písemně nebo ústně.

Písemná stížnost může být podána poštou, prostřednictvím telekomunikačních zařízení (elektronická pošta), případně osobně. Pro podání písemné stížnosti není stanoven žádný závazný formulář.

Podacím místem pro podání ústní stížnosti je podatelna obecního úřadu. Pověřený pracovník o tomto podání sepíše záznam, který po přečtení předloží stěžovateli k podpisu. Na základě přímé žádosti stěžovatele je však povinen sepsat záznam o ústní stížnosti každý zaměstnanec obecního úřadu.

Zásady vyřizování stížností:

Obec je povinna stížnost přijmout. Jestliže stížnost nespadá do působnosti obecního úřadu, bezodkladně ji postoupí k vyřízení příslušnému orgánu.  V případě stížností, které nebyly podány ústně nebo doručeny osobně, je zaměstnanec obecního úřadu povinen ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení potvrdit stěžovateli přijetí stížnosti.

Stížnost je nutno vyřizovat urychleně, odpovědně, bez průtahů.

Stížnost musí být vyřízena nejdéle do 60 dnů ode dne, kdy byla doručena. Tuto lhůtu je možné překročit jen ve výjimečných, odůvodněných případech. O důvodech prodloužení lhůty musí být  před jejím uplynutím stěžovatel informován odborem, který stížnost vyřizuje.

O vyřízení stížnosti musí být podána stěžovateli zpráva, a to i v případě, bylo-li zjištěno, že stížnost není oprávněná.

V souvislosti se způsobem vyřízení stížnosti nelze uplatnit žádný opravný prostředek. Lze však využít možnosti opětovného podání stížnosti s uvedením nových skutečností, které mohou řešení stížnosti ovlivnit.

Za vyřízení stížnosti se nepožaduje žádný poplatek.

Vyřizování peticí

Obecná ustanovení:

Za petici je považováno takové písemné podání (žádost, návrh nebo stížnost), ve kterém se jednotlivec sám nebo společně s jinými obrací na obec ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu, jehož řešení patří do působnosti obce.

Postup při přijímání, projednávání a vyřizování peticí v podmínkách obce se řídí příslušnou směrnicí a zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Způsob podání petice:

Petice musí být vždy písemná a musí splňovat zákonem stanovené náležitosti (uvedení jména, příjmení a bydliště toho, kdo petici podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů petičního výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat). Pokud podání nesplňuje tyto zákonné podmínky, nebude považováno za petici a bude s ním nakládáno jako se stížností.

Petice se přijímají na podatelně obce.

Zásady vyřizování petice:

Doručenou petici předá podatelna starostovi obce, ten  zpracuje veškeré dostupné podklady a na jejich základě připraví návrh dopovědi. Odpověď na petici odesílá podateli adresát petice, a to do 30 dnů ode dne doručení petice. Odpověď na petici musí obsahovat odůvodněné stanovisko k obsahu petice a ke způsobu jejího vyřízení. Doručené petice jsou  projednávány v zastupitelstvu obce.

Vyřizování petice musí být rychlé, odpovědné a hospodárné. Podkladem pro vyřízení petice mohou být zejména výsledky jejího projednání s podatelem nebo jinými osobami, vysvětlení vyžádaná od fyzických nebo právnických osob a listiny vztahující se k předmětu petice.

Pokud podání svým obsahem nesplňuje náležitosti petice, neboť je jeho obsahem stížnost, žádost, případně jiné podání směřující k zahájení správního či jiného řízení, postupuje se podle zvláštních předpisů s tím, že postoupení podání oznámí starosta, místostarosta nebo pověřený zaměstnanec obecního úřadu podateli.

Pokud je petice v rozporu se základními právy a svobodami zaručenými Listinou základních práv a svobod anebo zasahuje do nezávislosti soudů, obdrží podatel písemné odmítnutí petice s uvedením důvodů odmítnutí.

Proti odpovědi na petici nelze uplatnit opravný prostředek.

Za vyřízení petice se nepožaduje žádný poplatek.

Vyřizování jiných podnětů

Obecná ustanovení:

Při vyřizování jiných podnětů výslovně adresovaných starostovi, zastupitelstvu obce se přiměřeným způsobem použije postup pro vyřizování stížností.

 

Proti rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje, vydávaným odbory krajského úřadu v mezích jejich působnosti, vymezené Organizačním řádem Krajského úřadu Zlínského kraje a platnými právními předpisy, je možno v rámci řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob (správní řízení) podávat opravné prostředky.

Opravné prostředky je možno podávat v souladu

–          se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“),

–          popřípadě podle zvláštních právních předpisů,

postupem a za podmínek v těchto předpisech uvedených. Poučení účastníka konkrétního správního (daňového) řízení o možnosti podání řádného opravného prostředku musí být vždy uvedeno v příslušném rozhodnutí, a to včetně druhu řádného opravného prostředku, lhůty a způsobu jeho podání.

Opravné prostředky podávané proti rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje mohou být buď řádné (odvolání, odpor, námitky) nebo mimořádné (obnova řízení, přezkumné řízení a přezkoumání rozhodnutí soudem). Mezi opravné prostředky je možno zařadit i uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví.

Řádné opravné prostředky

 

Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu

  1. Odvolání je nejčastěji uplatňovaným typem opravného prostředku, který se používá téměř u všech správních rozhodnutí (usnesení), pokud není zvláštním zákonem stanoveno jinak, nebo pokud se účastník řízení práva na odvolání nevzdal.
  2. Odvolání se podává způsobem obvyklým pro ostatní podání ve správním řízení a lze je tedy učinit těmito způsoby:
  3. a)    písemně (poštou),
  4. b)    ústně do protokolu přímo na příslušném odboru krajského úřadu,
  5. c)    elektronicky, s uznávaným elektronickým podpisem
  6. d)     elektronicky, bez uznávaného elektronického podpisu (např. e-mailem); toto je třeba ve lhůtě do 5 dnů doplnit některým ze způsobů uvedených v bodě a) až c).
  1. Pro písemnou formu odvolání není stanoven žádný zvláštní tiskopis nebo formulář. Z textu odvolání
    však musí být patrno:
  2. a)    kdo je činí, čeho se týká, co se navrhuje,
  3. b)    proti kterému rozhodnutí směřuje,
  4. c)    v jakém rozsahu je rozhodnutí odvoláním napadáno,
  5. d)    v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo,
  6. e)    v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo jemu předcházejícího řízení.

Pokud není v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

  1. Odvolání se podává vždy u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
  2. Právo podat odvolání proti rozhodnutí správního orgánu je časově omezeno. Odvolání je třeba podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinou lhůtu. Pod pojmem „oznámení rozhodnutí“ se rozumí doručení stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí do vlastních rukou (nejčastěji formou jeho doručení poštou), případně dnem odmítnutí převzetí písemnosti nebo desátým dnem, ode dne, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí, nepřevzal-li si ji adresát dříve. V případě, že by se účastník řízení vzdal práva na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, je za den „oznámení rozhodnutí“ považován den jeho ústního vyhlášení.
  3. Včas podané odvolání má odkladný účinek, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, případně pokud nebyl odkladný účinek vyloučen. To znamená, že do doby ukončení odvolacího řízení nenabývá napadené rozhodnutí právní moci, tj. práva a povinnosti, která napadené rozhodnutí zakládá, mění, nebo ruší, nejsou vynutitelná a účastník řízení se podle tohoto rozhodnutí nemusí řídit. Pokud účastník řízení svého práva na podání odvolání nevyužije, uplynutím 15denní lhůty nabývá rozhodnutí právní moci a je vykonatelné. Tím se rozumí,   že práva a povinnosti, která rozhodnutí zakládá, mění, nebo ruší, jsou vynutitelná (například soudní cestou).
  4. Podané odvolání nejprve posoudí orgán, který napadené rozhodnutí vydal z hlediska jeho včasnosti a přípustnosti. Je-li odvolání podáno ve stanovené lhůtě a správní orgán je posoudí jako odůvodněné, může o odvolání sám rozhodnout. To však pouze za předpokladu,       že odvolání v plném rozsahu vyhoví a nemůže-li tím být způsobena újma žádnému účastníku řízení, ledaže by s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas.
  5. Nerozhodne-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání podaném včas    a osobou k tomu oprávněnou sám, předloží je do 30 dnů ode dne jeho obdržení spolu se spisovým materiálem odvolacímu orgánu. Odvolacím orgánem je správní orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený tomu správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Je-li odvolání podáno opožděně nebo nepříslušnou osobou, předloží je správní orgán odvolacímu orgánu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení odvolání.
  6. Odvolací orgán napadené rozhodnutí přezkoumá a rozhodne o něm některým z následujících způsobů:
  7. a)    napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,
  8. b)    napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu,
  9. c)    napadené rozhodnutí nebo jeho část změní,
  10. d)    odvolání zamítne a rozhodnutí správního orgánu potvrdí,
  11. e)    odvolání zamítne pro opožděnost nebo nepřípustnost.
  12.  Proti rozhodnutí o odvolání se nelze dále odvolat.

 

Odpor proti příkazu

Příkaz je jednou z forem rozhodnutí. Řádným opravným prostředkem proti němu je odpor. Proti příkazu může ten, jemuž je příkazem ukládána povinnost, podat ve lhůtě do 8 dnů ode dne jeho oznámení (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinou lhůtu) odpor. Podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Odpor se podává u toho správního orgánu, který jím napadený příkaz vydal. Odpor nelze vzít zpět.

Námitky

V rámci exekučního řízení je pak možno jako řádný opravný prostředek proti usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti nimž se nelze odvolat, uplatnit námitky. Nelze je uplatnit tehdy, bylo-li již usnesení vykonáno nebo jiný úkon proveden. O námitkách rozhoduje exekuční správní orgán, přičemž proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat. V zákonem stanovených případech (§ 117 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.) mají podané námitky odkladný účinek.

Mimořádné opravné prostředky

Obnova řízení

  1. Na návrh účastníka řízení je možno obnovit řízení ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci, jestliže:
  2. a)    vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými,
  3. b)    bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno,

a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem řízení.

  1. Žádost o obnovu řízení je možno podat u kteréhokoliv orgánu, který ve věci rozhodoval, ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se účastník řízení o důvodu obnovy dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nelze domáhat v případě, že důvod obnovy mohl být uplatněn v odvolacím řízení.
  2. V případě, že bylo rozhodnutí dosaženo trestným činem, rozhodne příslušný správní orgán o obnově řízení z moci úřední, a to ve lhůtě do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku. V téže lhůtě se z moci úřední obnoví řízení, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v bodě 1.
  3. Pokud je rozhodnuto o obnově řízení, je k novému řízení příslušný správní orgán, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Odvolací orgán je příslušný k novému řízení tehdy, jestliže řízení bylo obnoveno z důvodů, které se týkaly výlučně řízení vedeného před odvolacím orgánem.  Vydáním rozhodnutí v novém řízení se původní rozhodnutí ruší.

Přezkumné řízení

  1. V přezkumném řízení se z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné a dosud nenabylo právní moci.
  2. Přezkumné řízení je možno zahájit i z podnětu účastníka řízení. Pokud nejsou dány důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí příslušný správní orgán tuto skutečnost účastníku řízení do 30 dnů ode dne doručení podnětu. Je-li podnět shledán oprávněným, zahájí příslušný správní orgán přezkumné řízení.
  3. Přezkumné řízení je možno zahájit usnesením, které lze vydat nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.
  4. Rozhodnutí v přezkumném řízení lze vydat do 15 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci. V přezkumném řízení lze rozhodnout následujícími způsoby:
  5. a)    přezkoumávané rozhodnutí se zruší,
  6. b)    přezkoumávané rozhodnutí se změní,
  7. c)    přezkoumávané rozhodnutí se zruší a věc se vrátí odvolacímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního  stupně,
  8. d)    přezkumné řízení se zastaví, jestliže se dospěje k závěru, že přezkoumávané rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, ale újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi, který nabyl práv z rozhodnutí v dobré víře, by byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu.
  9. V případě, že porušení právního předpisu zjevně vyplývá ze spisového materiálu, není zapotřebí vysvětlení účastníků řízení a jsou splněny podmínky pro přezkumné řízení, může příslušný správní orgán rozhodnout v tzv. zkráceném přezkumném řízení. Prvním úkonem v tomto zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí.

Přezkoumání správního rozhodnutí soudem

  1. Způsob přezkoumání rozhodnutí správního orgánu soudem upravuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
  2. Rozhodnutí správního orgánu, které je v právní moci, může být na návrh oprávněné osoby přezkoumáno soudem. Osobou oprávněnou podat návrh (žalobu) je ten účastník řízení, který tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech. Žaloba se podává u krajského soudu, v jehož obvodu má správní orgán, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje, sídlo.
  3. Žaloba musí splňovat zákonem předepsané náležitosti a musí být podána ve lhůtě dvou měsíců poté, co bylo žalobci rozhodnutí oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Zmeškání léto lhůty nelze prominout.
  4. Žaloba je nepřípustná, pokud žalobce v řízení před správním orgánem nevyužil možnosti podání řádných opravných prostředků.
  5. Soud může o žalobě rozhodnout následujícím způsobem:
  6. a)    žalobu odmítne,
  7. b)    žalobu zamítne,
  8. c)    žalobou napadené rozhodnutí zruší,
  9. d)    žalobou napadené rozhodnutí změní.
  10. Podání žaloby je zpoplatněno částkou 3.000,– Kč.

Uspokojení účastníka řízení po podání žaloby ve správním soudnictví

V případě, že se žalobce domáhá ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí správního orgánu, je možno jej uspokojit změnou nebo zrušením napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení. Stejně tak je možno tímto způsobem uspokojit toho účastníka, který se žalobou domáhá snížení nebo upuštění od trestu (sankce). Pokud chce správní orgán tímto způsobem účastníka řízení uspokojit, musí o tom uvědomit soud a vyžádat si od něj příslušný spisový materiál. V případě, že žalobce soudu sdělí, že byl správním orgánem uspokojen, soud řízení usnesením zastaví.

Zvláštní právní předpisy mohou obsahovat jiné druhy opravných prostředků specifické pro ten který typ řízení

 

Proti rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje, vydávaným odbory krajského úřadu v mezích jejich působnosti, vymezené Organizačním řádem Krajského úřadu Zlínského kraje a platnými právními předpisy, je možno v rámci řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob (správní řízení) podávat opravné prostředky.

Opravné prostředky je možno podávat v souladu

–          se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“),

–          popřípadě podle zvláštních právních předpisů,

postupem a za podmínek v těchto předpisech uvedených. Poučení účastníka konkrétního správního (daňového) řízení o možnosti podání řádného opravného prostředku musí být vždy uvedeno v příslušném rozhodnutí, a to včetně druhu řádného opravného prostředku, lhůty a způsobu jeho podání.

Opravné prostředky podávané proti rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje mohou být buď řádné (odvolání, odpor, námitky) nebo mimořádné (obnova řízení, přezkumné řízení a přezkoumání rozhodnutí soudem). Mezi opravné prostředky je možno zařadit i uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví.

 

  1. Řádné opravné prostředky

Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu

  1. Odvolání je nejčastěji uplatňovaným typem opravného prostředku, který se používá téměř u všech správních rozhodnutí (usnesení), pokud není zvláštním zákonem stanoveno jinak, nebo pokud se účastník řízení práva na odvolání nevzdal.
  2. Odvolání se podává způsobem obvyklým pro ostatní podání ve správním řízení a lze je tedy učinit těmito způsoby:
  3. a)    písemně (poštou),
  4. b)    ústně do protokolu přímo na příslušném odboru krajského úřadu,
  5. c)    elektronicky, s uznávaným elektronickým podpisem
  6. d)     elektronicky, bez uznávaného elektronického podpisu (např. e-mailem); toto je třeba ve lhůtě do 5 dnů doplnit některým ze způsobů uvedených v bodě a) až c).
  1. Pro písemnou formu odvolání není stanoven žádný zvláštní tiskopis nebo formulář. Z textu odvolání
    však musí být patrno:
  2. a)    kdo je činí, čeho se týká, co se navrhuje,
  3. b)    proti kterému rozhodnutí směřuje,
  4. c)    v jakém rozsahu je rozhodnutí odvoláním napadáno,
  5. d)    v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo,
  6. e)    v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo jemu předcházejícího řízení.

Pokud není v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

  1. Odvolání se podává vždy u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
  2. Právo podat odvolání proti rozhodnutí správního orgánu je časově omezeno. Odvolání je třeba podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinou lhůtu. Pod pojmem „oznámení rozhodnutí“ se rozumí doručení stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí do vlastních rukou (nejčastěji formou jeho doručení poštou), případně dnem odmítnutí převzetí písemnosti nebo desátým dnem, ode dne, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí, nepřevzal-li si ji adresát dříve. V případě, že by se účastník řízení vzdal práva na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, je za den „oznámení rozhodnutí“ považován den jeho ústního vyhlášení.
  3. Včas podané odvolání má odkladný účinek, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, případně pokud nebyl odkladný účinek vyloučen. To znamená, že do doby ukončení odvolacího řízení nenabývá napadené rozhodnutí právní moci, tj. práva a povinnosti, která napadené rozhodnutí zakládá, mění, nebo ruší, nejsou vynutitelná a účastník řízení se podle tohoto rozhodnutí nemusí řídit. Pokud účastník řízení svého práva na podání odvolání nevyužije, uplynutím 15denní lhůty nabývá rozhodnutí právní moci a je vykonatelné. Tím se rozumí,   že práva a povinnosti, která rozhodnutí zakládá, mění, nebo ruší, jsou vynutitelná (například soudní cestou).
  4. Podané odvolání nejprve posoudí orgán, který napadené rozhodnutí vydal z hlediska jeho včasnosti a přípustnosti. Je-li odvolání podáno ve stanovené lhůtě a správní orgán je posoudí jako odůvodněné, může o odvolání sám rozhodnout. To však pouze za předpokladu,       že odvolání v plném rozsahu vyhoví a nemůže-li tím být způsobena újma žádnému účastníku řízení, ledaže by s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas.
  5. Nerozhodne-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání podaném včas    a osobou k tomu oprávněnou sám, předloží je do 30 dnů ode dne jeho obdržení spolu se spisovým materiálem odvolacímu orgánu. Odvolacím orgánem je správní orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený tomu správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Je-li odvolání podáno opožděně nebo nepříslušnou osobou, předloží je správní orgán odvolacímu orgánu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení odvolání.
  6. Odvolací orgán napadené rozhodnutí přezkoumá a rozhodne o něm některým z následujících způsobů:
  7. a)    napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,
  8. b)    napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu,
  9. c)    napadené rozhodnutí nebo jeho část změní,
  10. d)    odvolání zamítne a rozhodnutí správního orgánu potvrdí,
  11. e)    odvolání zamítne pro opožděnost nebo nepřípustnost.
  12.  Proti rozhodnutí o odvolání se nelze dále odvolat.

Odpor proti příkazu

Příkaz je jednou z forem rozhodnutí. Řádným opravným prostředkem proti němu je odpor. Proti příkazu může ten, jemuž je příkazem ukládána povinnost, podat ve lhůtě do 8 dnů ode dne jeho oznámení (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinou lhůtu) odpor. Podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Odpor se podává u toho správního orgánu, který jím napadený příkaz vydal. Odpor nelze vzít zpět.

Námitky

V rámci exekučního řízení je pak možno jako řádný opravný prostředek proti usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti nimž se nelze odvolat, uplatnit námitky. Nelze je uplatnit tehdy, bylo-li již usnesení vykonáno nebo jiný úkon proveden. O námitkách rozhoduje exekuční správní orgán, přičemž proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat. V zákonem stanovených případech (§ 117 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.) mají podané námitky odkladný účinek.

  1. Mimořádné opravné prostředky

Obnova řízení

  1. Na návrh účastníka řízení je možno obnovit řízení ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci, jestliže:
  2. a)    vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými,
  3. b)    bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno,

a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem řízení.

  1. Žádost o obnovu řízení je možno podat u kteréhokoliv orgánu, který ve věci rozhodoval, ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se účastník řízení o důvodu obnovy dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nelze domáhat v případě, že důvod obnovy mohl být uplatněn v odvolacím řízení.
  2. V případě, že bylo rozhodnutí dosaženo trestným činem, rozhodne příslušný správní orgán o obnově řízení z moci úřední, a to ve lhůtě do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku. V téže lhůtě se z moci úřední obnoví řízení, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v bodě 1.
  3. Pokud je rozhodnuto o obnově řízení, je k novému řízení příslušný správní orgán, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Odvolací orgán je příslušný k novému řízení tehdy, jestliže řízení bylo obnoveno z důvodů, které se týkaly výlučně řízení vedeného před odvolacím orgánem.  Vydáním rozhodnutí v novém řízení se původní rozhodnutí ruší.

Přezkumné řízení

  1. V přezkumném řízení se z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné a dosud nenabylo právní moci.
  2. Přezkumné řízení je možno zahájit i z podnětu účastníka řízení. Pokud nejsou dány důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí příslušný správní orgán tuto skutečnost účastníku řízení do 30 dnů ode dne doručení podnětu. Je-li podnět shledán oprávněným, zahájí příslušný správní orgán přezkumné řízení.
  3. Přezkumné řízení je možno zahájit usnesením, které lze vydat nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.
  4. Rozhodnutí v přezkumném řízení lze vydat do 15 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci. V přezkumném řízení lze rozhodnout následujícími způsoby:
  5. a)    přezkoumávané rozhodnutí se zruší,
  6. b)    přezkoumávané rozhodnutí se změní,
  7. c)    přezkoumávané rozhodnutí se zruší a věc se vrátí odvolacímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního  stupně,
  8. d)    přezkumné řízení se zastaví, jestliže se dospěje k závěru, že přezkoumávané rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, ale újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi, který nabyl práv z rozhodnutí v dobré víře, by byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu.
  9. V případě, že porušení právního předpisu zjevně vyplývá ze spisového materiálu, není zapotřebí vysvětlení účastníků řízení a jsou splněny podmínky pro přezkumné řízení, může příslušný správní orgán rozhodnout v tzv. zkráceném přezkumném řízení. Prvním úkonem v tomto zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí.

Přezkoumání správního rozhodnutí soudem

  1. Způsob přezkoumání rozhodnutí správního orgánu soudem upravuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
  2. Rozhodnutí správního orgánu, které je v právní moci, může být na návrh oprávněné osoby přezkoumáno soudem. Osobou oprávněnou podat návrh (žalobu) je ten účastník řízení, který tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech. Žaloba se podává u krajského soudu, v jehož obvodu má správní orgán, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje, sídlo.
  3. Žaloba musí splňovat zákonem předepsané náležitosti a musí být podána ve lhůtě dvou měsíců poté, co bylo žalobci rozhodnutí oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Zmeškání léto lhůty nelze prominout.
  4. Žaloba je nepřípustná, pokud žalobce v řízení před správním orgánem nevyužil možnosti podání řádných opravných prostředků.
  5. Soud může o žalobě rozhodnout následujícím způsobem:
  6. a)    žalobu odmítne,
  7. b)    žalobu zamítne,
  8. c)    žalobou napadené rozhodnutí zruší,
  9. d)    žalobou napadené rozhodnutí změní.
  10. Podání žaloby je zpoplatněno částkou 3.000,– Kč.

Uspokojení účastníka řízení po podání žaloby ve správním soudnictví

V případě, že se žalobce domáhá ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí správního orgánu, je možno jej uspokojit změnou nebo zrušením napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení. Stejně tak je možno tímto způsobem uspokojit toho účastníka, který se žalobou domáhá snížení nebo upuštění od trestu (sankce). Pokud chce správní orgán tímto způsobem účastníka řízení uspokojit, musí o tom uvědomit soud a vyžádat si od něj příslušný spisový materiál. V případě, že žalobce soudu sdělí, že byl správním orgánem uspokojen, soud řízení usnesením zastaví.

Zvláštní právní předpisy mohou obsahovat jiné druhy opravných prostředků specifické pro ten který typ řízení


Translate »